Putovanie do Vatikánu a Jeruzalema
Metodický deň pamiatkarov v Spišskej Kapitule.
Motto:
„Ujíma sa porovnanie Spišskej Kapituly s Vatikánom. Spišská Kapitula – slovenský Vatikán“ (Jozef Špirko)
Správa zo služobnej cesty pamiatkara (citát):
„ 9. jún 2022, Košice – Prešov - Spišská Kapitula – Spišský Jeruzalem. Vrámci odborného vzdelávania sa uskutočnil pre pracovníkov KPÚ Prešov a KPÚ Košice i všetkých ich pracovísk spoločný odborno- metodický deň s bohatým programom. Súčasťou bola zoznamovacia časť - veľa nových kolegov - pamiatkarov. Nasledovali viaceré prezentácie, diskusie a sprevádzania po celej lokalite i so širším areálom (Pažica, dejiny Spiša a kapituly, Spišský Jeruzalem, obnovená biskupská záhrada a areál, opevnenie, dobové solárium..). Profesionálnym sprievodcom v celom dni bol historik a archivár spišského biskupstva Dr. Vladimír Olejník, ktorému patrí úprimná vďaka a veľká úcta. Vyvrcholením programu bola Katedrála sv. Martina – jej dejiny, najnovšie výskumy, archeologické a stavebné nálezy, nové kontexty, aktuálne obnovy a reštaurovania. Zaujali aj špecifiká a hodnoty mobiliáru, osobností, vzácnej architektúry, najmä bočné kaplnky, oltáre, nové expozícíe a prezentácie, početné metodické a historické otázky. Obzvlášť zaujímavá je novozriadená kaplnka s relikviármi, knižnica a archív hodnoverného miesta, i podvežie s vežami. Unikátnosťou je aj Spišský Jeruzalem ako kultúrna a historická krajina, so spoločnou ohliadkou s individuálnymi vstupmi (kaplnky, zastavenia, Sivá brada ...), na záver s voľným programom.“
„ Některé kostely ve Spiši jsou musea. Netřeba nám jezditi do Norimberka !“(František Kretz)
A tak opäť zavítame na Spišskú Kapitulu – na náš slovenský Vatikán neďaleko majestátneho Spiškého hradu. S prináležiacim Spišským Jeruzalemom v posvätenej krajine sú spolu súčasťou svetového kultúrneho dedičstva UNESCO. Svetový výlet, svetový metodický deň pre všetkých (svetových) pamiatkárov z východných krajov nášho slovenského sveta. Poklady … Namiesto slov kiež prehovárajú príbehmi najmä obrazy, obrázky, impresie. („Chcel by som opísať iba jeden bežný deň, nič iné, len taký jeden deň, a ako k nemu prišlo, a čo bude ďalej. Chcel by som len rozprávať, a nič si pri tom nevymýšľať. Jednoduchá rozprávačská pozícia“). Takto nejako by možno začal príbeh obľúbený Max Frisch ...
Románská gotika i barok s renesancí i zde se dotýká …
Starobylý dobový sprievodca (František Kretz) po Spiši sa k nám prihovára aj v 21. storočí: „Slavná doba gothiky i zde zaplanula mocným žárem. Zanechala zde jasné stopy všeho druhu, v nichž zrcadlí se neobyčejná vyspělost umělecká a technická zručnost nejen stavitelská ale i plastická, která dosud ještě ani náležitě oceněna není. Tato nesmrtelná díla poskytují nám vzácný požitek, že s obdivem zhlížíme se v zrcadle dokonalé krásy, vykouzlené starými mistry. A je málo míst na světe, kde vedle romantismu krajiny zároveň i umělecké poklady tvorby lidské jsou pohromadě. Tak se dílo rukou lidských a přírody doplňuje a cestovateli vzácný dojem s bohatým obsahem poskytuje. Tato mnohostrannost krás upoutá každého. Nás pak zvláště tato bohatost vábí, poněvadž vedle nádhery a velikoleposti přírody jsou zde památníky umění výtvarného, jež jsou nejvýznamnějšími a nejvýmluvnějšími doklady vzdělanosti národů; dle těchto prací posuzuje se podstata života národního, jakož i stupeň a výše vzdělanosti jeho. Památníky umění stolice spišské zapsal a illustroval národ vlastní rukou trvale svou vyspělost v monumentální knize dějin. Tyto památníky velikého dosahu a významu mají nás povzbudzovati a síliti v našich snahách uměleckých a vlasteneckých. Putujme k nim, čerpejme z nich nadšení a sílu k novému uměleckému tvoření.“
Zvonárske zážitky…
V bohatosti celého pamiatkarskeho dňa i pestrosti našej spoločnej výpravy sa tak trochu pozabudlo, že významná románska katedrála sv. Martina z 13. storočia sa spája aj s jednou z najstarších zmienok o používaní zvonov na Slovensku vôbec. Práve v testamente často citovaného prepošta a lekára Mutimíra z roku 1273 tento obdaroval miestneho zvonára Jána so synom „dvomi kravami, štyrmi volmi, desiatimi ovcami, rovnakým počtom svíň, polovicou prepoštských včelstiev, aj desiatimi jutrami pôdy.“ Slušné, dokonca aj na dnešné pomery. Veď vážené povolanie zvonára zastávali aj tu v najstaršom období pôvodne samotní kňazi, neskôr ostiári, a až nakoniec laici. A tak nenáhodne a nádherne symbolicky po dlhých rokoch stretávame priamo pri chráme vzácneho človeka - je ním pán Pavol Began z Krušetnice, ktorý pôsobí desaťročia ako diecézny kostolník a zvonár v spišskej katedrále. Celý svoj život zasvätil tejto službe. Pre svoju obetavosť a veselého ducha si získal všeobecný obdiv a úctu kňazov, i tunajších seminaristov, ba dokonca sám pápež František ho vyznamenal krížom Jazdeckého rádu sv. Gregora Veľkého. Členovia tohoto rádu majú dodnes právo vojsť v sedle na koni dovnútra baziliky sv. Petra v Ríme ! (predstavujem si tú scénu – nášho írečitého slovenského zvonára - kostolníka na koni, vstupujúceho do chrámu chrámov, premilé …). Na rozlúčku nám znejú kapitulské zvony, medzi nimi dva najvýznamnejšie veľké stredoveké priamo z dielne majstra Konráda a jeho nasledovníkov, a tri zvony z roku 1937 od českého majstra Richarda Herolda. Harmonia mundi – harmonia coelestis. Možno začuť v duchu dávne chorály duchov kanonikov („Stat crux, dum volvitur orbis“).
Dotyky v búrke s barokovou krajinou spišského Jeruzalema
S blížiacou sa búrkou v závere putujeme medzi kvapkami dažďa - každý sám a predsa spolu - barokovou krajinou spišského Jeruzalema. Vnímajúc ju všade navôkol, v celku i v detailoch, zrazu tak intenzívne, tak skutočne a blízko, ako pútnici v kraji Jeruzalema - presne to, čo si spolužiačka z dejín umenia Lucia L. Fišerová poznačila vo svojom denníkovom rukopise „Pláč nad nashi“ (2020): „Selskou krajinou prošlo baroko. Je hladká a klidná, úrodná a idylická, mírně zvlněná. Nevyčnívá, spočívá – pod nebeskou klenbou. Voní suchou trávou a hnojem. (....). Na co ale upomínají křížky u cest, svatí Janové u potoků a Boží muka v polích? Upatlané figurky s očima v sloup, nepovedené variace na figura serpentinata, bílé dlaně vzhůru, z ran vytéká barva. Člověk by plakal u takových muk. Sedlák vložil všechno své exaltatione do té kypící rány. Zbytek nechal krajině. Den dohořívá, rozhostil se klid. Dnes se dá žít i umřít. Et in Arcadia ego.“
Odkazy pre pútnikov, ktorí prídu po nás ...
V batohu si nesúc celý čas „Toulky po spišské stolici – Cestopisné vzpomínky na Slovensko“ od Františka Kretza spred 115-tich rokov, žasnem, aké sú stále aktuálne aj svojimi pamiatkarskymi odkazmi: „Jiné národy by dávno měly monografie o takových uměleckých pokladech, ale jak u nás tak i zde v historii umění vleče se práce velice zvolna. A zde, kde každá píď zeme poseta je významnými památkami, jež vytvořili velicí mistři, dosud je netknutý umělecký materiál. Pravda, cestovatel se zde osvěží a srdce oblaží, ale díla tato nejsou pouze pro obdiv, aby vyzařovala krásu, ale aby byla také odborně studována. Míníme hlavně památky stavitelské, sochařské, malířské a uměleckého průmyslu, které hlásají ušlechtilost mysli, vytříbený vkus dotyčných obyvatelů, jakož i vzácné snahy po docílení krásy v umění výtvarném. A právé památky staré ukazují nám názorný obraz bezpřetržite pokračujícího vývoje lidského ducha až k jeho vyhranění a jsou mezníky mezi vrcholem krasoumu a úpadkem vkusu, který těsně souvisí s podstatou obdoby života národního.“
Epilóg:
„ A poněvádž slovenský živel, nám nejbližší, tuto spišskou stolici témeř ovládá, jest povinností vůči národu našemu vykonati zde podrobná studia, aby se nám vybavil před očima věrný obraz umělecké minulosti tohto kraje a pod jakými vlivy se kmen slovenský zde umělecky vykrystalisoval. Je to služba pro národ a takové služby vykonávati musíme; za nás nikdo pracovati nebude.“ (František Kretz)
Viac tiež tu:
www.unesconadosah.sk/lokalita-spisska-kapitula
https://www.unesconadosah.sk/lokalita-spisska-kapitula
Autor: Mgr. Juraj Gembický, KPÚ Košice
„ Kéž by se našlo na poli tomto hojně snaživých a pilných pracovníků, aby se kde který koutek prohlédnul, všecko cenné zaznamenalo a sneslo.“ (F. Kretz)
Foto: digitálny archív KPÚ Košice (R. Kiráľ, Z. Strnková, J. Gembický, M. Pristáš)
